______________________________

Jestli se chce někdo přidat, tak TADY
Dodělejte si profily
Vytvořte si už články na povídky atd.
Diskuze - chcete další lidi na blog nebo stačí?

________________________________



*-Nejlepší kamarádi-*Navždy*-1 Díl

14. prosince 2009 v 20:05 | *-Uchihovka-* |  *-Nejlepší kamarádi-*Navždy*
Šla jsem pomalu a tiše bála jsem se jen nadechnout.Tiše jsem šla malou uličkou v lese.Pomalu jsem zaslechla smíchy ostatních dětí.Ale pak se smích změnil na pláč křik a strach.Rozeběhla jsem se rychle podívat na malé hřiště co se děje.Nikdo tam nebyl,desítky dětí které tady před chvilinkou byli nezbyl ani jeden.Rozhlížela jsem se nechápala jsem co ostatní děti tak vylekalo.Pomalu jsem šla na houpačku když jsem najednou na ní spatřila kluka.Pomalu se na houpačce houpal.Obličej mu mířil k zemi.Byl to malý kluk a byl asi stejně starý jako já.Měl krasné rozsřepené blonďaté vlasy.Pomalu jsem se k němu přibližovala.Zbystřil všimnul si že tam sem,podíval se na mě.Z očí mu ztíkavaly slzy.Seskočil
z houpačky o kus dál a snažil si rychle utřít slzy.Já jsem k němu přišla zase o kus dále.On ale ustoupil zakopl a spadl na zem.Přišla jsem až k němu.Přisedla jsem si vedle něj.On se na mě nechápavě díval. "Ahoj,proč pláčeš"?Zeptala jsem se ho potichým hlasem..Neodpovídal..Proto jsem svou otázku zopakovala pak už promluvil. "Ty,ty se mě nebojíš"?Řekl uplakaným hlasem.. "Proč měla bych snad?Nikdy předtím jsem tě neviděla a ani o tobě neslyšela" "Každý se mě bojí všechny děti i jejich rodiče.." "A proč se tě všichni tak bojí..?" "Nevím nechápu to.."Řekl a po obličeji se mu skutáleli další slzy.. "No ták neplakej já se tě nebojím můžeme být kamarádi,nemám žadné přátele všechny děti se mi posmivají a jsou na mě zlé.." "Opravdu můžeme být kamarádi?" "Jasně,ti nejlepší"Řekla jsem mu a podala jsem mu ruku."Já jsem Sakura a jak se jmenuješ ty"? "Naruto,Naruto Uzumaki. "Těší mě tak co půjdeme si spolu hrát"? "Jo pojď ukažu ti pár super her a míst" A tu se to stalo stali se z nás nerozluční nejlepší kamarádi trávili jsme spolu všechen volný čas.Moc se spolu bavili a byli jsme ti nejlepší kamarádi.Tomu druhému jsme byli největší oporou. Byla jsem s ním šťasná nechápala jsme proč se mu každý vyhýbá byl to užasný kamarád a já ho jednou pozvala k nám domů.Já a Naruto jsme si v mojem pokojíčku hráli s vyrobenými postavičkami toho druhého.Smáli jsme se spolu a bavili.S postavičkami jsme si hráli že jsme nejslavnějšími ninjami na světě.Hráli jsme si beze starosti.Ale pak do mého pokojíčka vrazila moje máma.Měla zděšený výraz.Rychle mě popadla do naručí,vypadla mi postavička Naruta na zem.Máma mě dotáhla do chodby.NAruto zvedl postavičku sebe která mi upadla.Mířil do chodby natahoval ke mě pomalu ruku chtěl mi postavičku podat.Má máma začínala hodně křičet když do chodby vešel můj táta obličej se mu zmrazil ještě více než matce.Začínal Naruta od nás odhánět.Nadával na něj,NAruto se k nám ale stále přibližoval.Nechtěl nikomu nic udělat chtěl mi jen podat postavičku.Můj táta se napřáhl a vší silou uhodil Naruta do obličeje.Rozplakala jsem se nemohla jsem to vydržet nemohla jsem tomu věřit.Naruto klečel na zemi a rukou si držel uhozené místo na obličeji.Po chvíli se kolem něj začínal oběvovat zvlaštní jev.Jako by kolem něj byl oranžový duch.Po chvíli se oranžový duch přeměnil připadalo mi to jako by měl Naruto devět liščích ocasů,které se pohybovali sem a tam. *-Pokračovaní příště-* *-Uchihovka-*
TAk co na to říkáte?Moc vás prosím napište komentík a váš názor prosím :* Doufam ale i tak že se vám alespoň krapec povídka líbila ;)Nový dílek bude určitě v blizké době :)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama