______________________________

Jestli se chce někdo přidat, tak TADY
Dodělejte si profily
Vytvořte si už články na povídky atd.
Diskuze - chcete další lidi na blog nebo stačí?

________________________________



Země/2

14. prosince 2009 v 19:41 | Yami-chan
Tak jo, druhý dílek spatřil světlo tohohle blogu a je to vlastně první a jediný blog, na kterém tuto povídku uvidíte :).

Stále flashback o 10 let dříve (Ayumu i Haně je 6 let)

,,Nezajdeme třeba na cvičiště? zrovna teď by tam měl být trénink." navrhne Ayumu, když už jsou dostatečně ohřátí u krbu. Itachi jí radostně přikývne. Yami ho teda vede zahradou, která je celá zapadlá sněhem, až na nádvoří, kde probíhá trénink ninja jednotky. Princezna kývne na senseie a odejde se převléknout. Za chvíli vyjde z postranního domku ve stejném oblečení, jako mají ostatní a zařadí se mezi ně.
,,Ayumu-sama, delší postoje." upozorní ji sensei. Yami přikývne a prodlouží si svůj postoj, jak jí kázal její mistr. Itachi se na to s očima dokořán s nadšením díval.
,,Hime-sama, jdou sem!" přiběhne jedna služebná. Ayumu se ihned odebere do stejného domečku, kde byla předtím a nechá se znovu upravit. Vyjde akorát včas, když do brány dorazí dva královské páry. Itachi Ayumu chytne za ruku a tahá ji ke svým rodičům. Ti se na ni usmějí a začnou probírat, jaká je rozkošná.
,,No, my ještě musíme něco vyřídit. Stavíme se na zpáteční cestě. Pojď, Itachi." řekne jeho matka, chytne jej za zápěstí a odejde v doprovodu Hany a vladařů Sněžné země. Ayumu zůstala stát na místě. Potom se rozeběhla z tréninku do svého pokoje, kde by měl být její dárek - shurikeny.
Začne převracet vzhůru nohama všechny krabičky. Nakonec si bezradně sedla na zem ke všem těm věcem. Kimono měla rozházené kolem sebe. Chvíli se dívala na předměty, díky kterým se jí čím dál častěji začaly zavírat oči. Nakonec sebou práskla na měkký koberec a usnula. Po chvíli se otevřely dveře a v nich se objevil Ayumin otec.
,,Ayumu, spíš?" zašeptal. Dostalo se mu jenom zamumlání. Jeho dcera spala dál. Král se usmál a opatrně k ní přišel. Potom ji položil na postel a přikryl ji saténovou peřinou. Poté odešel.
,,Ayumu-sama, vstávejte, máte trénink!" přifrčí k ní do pokoje její služebné. Princezna se ihned vyšvihne do sedu. Začnou ji převlékat ještě v posteli. Všude je tma. Venku praskají věci mrazem a uvnitř plápolá v krbu oheň, který jako jediný vytváří největší světlo v místnosti.
Yamashita konečně vstala z postele a rozhrnula závěsy. Ještě byla tma a všechno prozatím spalo.
S prvními paprsky vycházejícího slunce vyběhla z pokoje. Její obvyklá předtréninková ranní rozcvička zahrnovala pět minut běhu, který nesměl nikdo slyšet, poté okolo padesáti schodů a deseti nádvoří.
Po zhruba dvaceti minutách se dostala na to tréninkové nádvoří. Zrovna bylo pět hodin.

Dnešní doba (Hana i Ayumu mají 16 let)

Itachi začal hodně jezdívat za Aymu. Docela dobře si rozuměli.
,,Ayumu-sama!" přišel do pokoje sloužící. Yami si s japonským obvyklým účesem četla knihu. Nohy měla skrčené na křesle a právě obracela na další stránku. Vzhlédla od knihy na toho, kdo přišel.
,,Co se děje, Rei?" zeptala se neutrálním tónem, přičemž trochu povytáhla obočí. Nohy shodila dolů a dívala se na něj zahloubaným pohledem. Muž měl přitisknuté své čelo k podlaze a čekal, jestli princezna ze sebe ještě něco dalšího vypraví.
,,Je tady Itachi-san." řekl už méně zdvořile. Yami rychle vyskočila na nohy a položila otevřenou knihu na stolek. Bylo jaro a v zahradě se ve větru šumivě houpaly větve sakur.
,,Řekni mu, ať počká. Přieďte jej na dřevěný Most U sakur." pronese potichu a otočí se k sloužícímu zády. Přívětivýma očima sleduje kolisání třešní. Muž vycouvá v mírném úklonu z pokoje. Ayumu se podívá na skříň. Potom se otráveně začne převlékat do bílého bojového ohozu. Katanu si připevní na záda a rozpustí si složitý účes. Krátké vlasy jí spadnou na ramena. Bez jakéhokoliv zvuku otevře dveře a vyběhne na chodbu. Odtamtud si pospíší pozdravit mistra. Spíše jeho památku. Po cestě nakoukne k Haně do jejího pokoje v jejím křídle. Rozhodla se ji pozdravit, ale když viděla, že se zase hrabe v oblečení, tak se rozhodla ji projistotu nerušit. Po špičkách proběhla nádvoří, kde se její otec bavil s tím, co má na starost stáje.
Když už je sama, tak se rozeběhne k zahradám. Tam se potichu plíží v měkké trávě. Boty jí v tom pomáhají. Opatrně a ostražitě se přesouvá k sadu, u kterého je uprostřed most vedoucí přes menší potok. Ayumu zrychlí tempo a doběhne na začátek mostu přesně ve chvíli, kdy Itachi stane na druhém konci. Princezna po něm na zkoušku hodí pár shurikenů. Itachi je všechny chytne jeden po druhém mezi dva prsty.
,,Tyhle jsem ti dal já, ne?" začal, když si prohlédnul, jak vypadají. Ayumu s úsměvem přikývla a tasila katanu. Kluk naproti ní zareagoval podobně. Oba dva se na sebe rozeběhli. Jejich ostří se srazila. Itachi se uchechtunl a začal přidávat více síly. Yami se už pomalu začaly třepat ruce. Po chvíli to neudržela a uhnula. Katanu rychle přiložila k Itachiho krku.
,,Vyhrála jsem." ušklíbne se.
,,Myslíš?" zašne ji provokovat kluk stojící naproti ní a katana se zastaví těsně vedle jejího krku.
,,To je proti pravidlům!" sundá meč a zasune jej zpátky do pouzdra.
,,No dobře. Ale přišlas pozdě." Itachi skloní svoji katanu, kterou hned zasune do pouzdra na zádech. Ayumu na nic nečeká a rozeběhne se k němu. Nakonec mu skočí kolem krku. Itachi ten nápor nevydrží a oba začnou padat z mostu na trávu posetou sakurovými lístky. Itachi si přikloní Ayuminu hlavu k sobě, aby se jí náhodou nezlomila páteř. Po chvíli oba ucítí náraz.
,,Jsi v pořádku?" Princezna z něj ihned sleze a začne se ho vyptávat, jestli ho něco nebolí.
,,To nic není." usměje se na ni Itachi a pomalu se začne zvedat. V půlce se však zastaví a sykne bolestí. Přitom přivře oči. Yami si pro sebe kývne hlavou a pomůže mu se postavit.
,,Poď, mrknu se ti na to." nabídne se dívka a Itachi se s její pomocí dostane do jejího pokoje.
,,Posaď se." vybídne ho Ayumu, která začne štrachat v jedné z několika skříní. Potom vytáhne několik lahviček a obvazů. Ještě si nechá přinést dvě misky. Jednu menší a druhou větší.
,,To tričko bude muset dolů." zašklebí se a začne si připravovat věci na stole. Itachi si mezitím vyvléknul vrch jeho oblečení. Ayumu se po chvíli otočila a přešla k posteli i s obvazy. Začala mu nejdřív prohmatávat hrudník.
,,Máš dvě zlomené žebra. Radši se něčeho chytni." zašeptá a několika zkušenými tahy prstů na hrudníku dá kosti na jejich místo. Itachi u toho jenom bolestí zavře oči a zakloní hlavu. Prsty zaryje do měkkých přikrývek. Ayumu se na něj usměje a přitulí se k němu.
,,Promiň." zašeptá, když má hlavu polženou na Itachiho nahé vypracované hrudi. (Naru-chi bude naštvaná xD)
,,To nic. Jenom to teď příšerně pálí." odpoví Itachi a trochu zamrká očima, aby si Yami nemyslela, že brečí. Ayumu se hbitě vymrští na nohy a přejde k psacímu stolu, kde má ještě pořád naskládané různé lahvičky a misky. Potom smíchá několik tekutin různých barev do jedné menší misky. Nakonec zase všechny lahvičky zavšroubuje a přejde ke klukovi, který se mezitím opatrně posadil.
Yami mu do ruk vtiskne menší mističku. Porcelán darovaný jí jako dárek na její desáté narozeniny.
,,Vypij to." přikáže mu, když se Itachi zdráhá. Přece jen - vypít tekutinu, ve které ani nevíte co je a navíc ještě tak hnusně zbarvenou.
S velkou nechutí si nádobu dá k ústům. Ayumu mu pomůže naklonit misku do správného úhlu. Itachi chtě nechtě začne pít.

to be continued xD
 


Komentáře

1 Naru-chan | Web | 14. prosince 2009 v 20:31 | Reagovat

Mukekekekee,to mi trhá srdce xDD Itachi-sáán..Podvádět mě s mou Yami-chi?Oh,toť je krutý svět..TT___TT ... Pěkný díl,těším se na dalšíí ;DD

2 Shabota Katame | Web | 16. prosince 2009 v 21:54 | Reagovat

heh, pěkná kapitolka..jsem zvědavý na pokráčko :) Ayumu a Itachi together =D heh.... zajímavé:) jinak s eto pěkně představuje =d

3 Yami-chan | Web | 17. prosince 2009 v 18:07 | Reagovat

[2]: já to mám založené na představě... :D vždy, když píšu, tak si představuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama